Karbonští crinoidní ostnokožci z Moravy

Ačkoliv dosahují krinoidi (lilijice) v karbonu své vrcholové diverzity, což dokládají mnohé skvělé nálezy ze světa (např. z USA, ale nejenom), u nás je situace jiná. Nálezů není až tak velké množství a přílišnou kvalitou zachování také neoplývají. Je to dáno zčásti i tím, že mořské karbonské sedimenty se nalézají často velmi hluboko pod zemí a když už jde o povrchové vrstvy, tak ty zrovna nebyly příznivě nakloněny dobrému zachování těchto mořských živočichů. Ve většině příkladů jde totiž o břidlice, které jsou příčinou deformací, znemožňují 3D zachování atp. V hlavičce je fotografie kompletního jedince lilijice rodu Lophocrinus Meyer, 1858 † z brumovických vrstev moravického souvrství.

Zpět na stránku Crinozoa/Crinoidea zde


Bohuslavocrinus Grygar & Vašíček, 1983 †
Typový druh: Bohuslavocrinus grandis Grygar & Vašíček, 1983 †

Taxonomicky nezařazený endemický druh známý nálezy kolumnálií ve vrstvách porubských (namur B - Gaeblerovo mořské patro) a ?petřkovických (namur A). Pod rod Bohuslavocrinus spadá pouze jeden druh - Bohuslavocrinus grandis Grygar & Vašíček, 1983 †.


Cyclocaudex Moore & Jeffords, 1968 †
Typový druh: Cyclocaudex plenus Moore & Jeffords, 1968 †

Rod krinoida, jehož nálezy jsou pravděpodobně známy již z českého ordoviku (králodvorské souvrství?) a nálezy kolumnálií byly zaznamenány i v koněpruských vápencích pražského souvrství (viz. výše). Na Moravě byly nalezeny izolované kolumnálie v březinském souvrství (spodní karbon) - lokalita lom Mokrá u Brna. Stonek heteromorfní, rovný nebo podélně slabě vypouklý, uzly obyčejně s jizvami cirry, ne širší než internodální, ale o něco vyšší; charakterizován velmi širokým crenulariem s dlouhými, rovnými crenulae, areola malá nebo chybějící nebo s vnitřním okrajem mající vlastnosti perilumenu. Lumen typicky malý a kruhový v obrysu, ale může být střední velikosti a subpentagonální až slabě quinquelobátní (pětilaločný).

Kolumnálie druhu Cyclocaudex plenus, pouze dole uprostřed je kolumnálie Cyclocaudex sp.


Cyclocaudiculus Moore and Jeffords 1968 †
Typový druh: Cyclocaudiculus edwardi Prokop & Pek, 1998 †

Rod krinoida řazeného do čeledi Leptocarphiidae Moore and Jeffords 1968 †, jehož nálezy byly zaznamenány na několika karbonských lokalitách na Moravě. Druhy Cyclocaudiculus edwardi Prokop & Pek, 1998 † a Cyclocaudiculus cf. longus Gluckowski, 1986 jsou známy z lokality Mokrá u Brna (březinské souvrství). Druh popsaný jako Cyclocaudiculus edwardi sp. n. (Prokop & Pek, 1998) je znám zase z nálezů lokality Opatovice (myslejovické souvrství, drahanský kulm - visé). Stejný druh byl nalezen i na lokalitě Starý lom v obci Olšovec nedaleko Hranice na Moravě (moravické souvrství - svrchní visé), kde byly nalezeny izolovaná kolumnália, plurikolumnália. Druh Cyclocaudiculus sp. byl zaznamenán na lokalitě Mikolajice - Strážka (jesenický kulm, moravické souvrství - vikštejnské vrstvy, kajlovecký obzor). Druh Cyclocaudiculus edwardi sp. n. úzce souvisí s příbuzným druhem Cyclocaudiculus cavus z polské oblasti Svatokřížských hor (Gluchowski, 1986), tento druh ale spadá stratigraficky do svrchního tournai, což je geologické období na hranici svrchního devonu a spodního karbonu, spadající však již pod karbon. Stonek heteromorfní, vytváří rovné sloupky ve 4 noditaxech, uzly běžně s jedinou jizvou; rovné crenulae, areola plochá, kruhový lumen střední velikosti.

Na obrázku je příbuzný druh z devonského období famenn (svrchní devon). Jde o druh Cyclocaudiculus longus Głuchowski, 1986 † z polských Svatokřížských hor.

Na obrázku výše je svrchnokarbonský (pennsylvan) druh Cyclocaudiculus regularis Moore and Jeffords, 1968 †, který je znám například z Mexika - Sierra Las Mesteñas.


Dittlerocrinus Grygar & Vašíček, 1983 †
Typový druh: Dittlerocrinus gracilis Grygar & Vašíček, 1983 †

Rod, který zahrnuje pouze jediný druh a tím je právě Dittlerocrinus gracilis Grygar & Vašíček, 1983 †. Ten je známý nálezy kolumnálií z ostravského uhelného revíru z vrstev jakloveckých (namur A - mořské patro Barbora), ? petřkovických (namur A) a porubských (namur B - Gaeblerovo mořské patro).


Gymnocrinus Loriol, 1879 †
Typový druh: Gymnocrinus minimus Grygar & Vašíček, 1983 †

Další rod krinoida, od něhož známe pouze jeden jediný druh, popsaný Grygarem a Vašíčkem. U nás je prozatím znám z nálezů kolumnálií a to ve vrstvách hrušovských (namur A - mořské patro Enna), ?petřkovických (namur A) a porubských (namur B - Gaeblerovo mořské patro).


Rod: Heterostelechus Moore and Jeffords, 1968 † 
Typový druh: Heterostelechus jeffordsi MILLER, 1968 †

Druh krinoida Heterostelechus jeffordsi MILLER, 1968 byl popsán z waylandských břidlic (pensylvanian) z Texasu ve Spojených státech. U nás byly jeho nálezy (kolumnálie) zaznamenány ve vrstvách hrušovských (namur A - mořské patro Enna), jakloveckých (namur A - mořské patro Barbora), ?petřkovických (namur A) a porubských (namur B - Gaeblerovo mořské patro). Stonek štíhlý, sloupky jemně zaoblené v podélném směru profilu; stehy zvlněné až blokovatelné. Noditaxy obvykle ze 4 až 8 kolumnálií.

Heterostelechus jeffordsi MILLER, 1968.

Typový druh: Heterostelechus sp.

Prozatím blíže neurčený rod krinoida (není přiřazen ani do čeledi, ani do řádu a podřádu), jež je znám nálezy kolumnálií a izolovanými sloupci kolumnálií z lokality Mokrá u Brna (březinské souvrství). Stonek heteromorfní, sloupky pěkně zaoblené v podélném směru profilu, sutury (švy) odsazené a vroubkované, uzly s jednou nebo více kruhovými jizvami, výrazně vyššími než internodály, ale ne až tak moc; kloubní faseta s hrubou a rovnou crenellae střední délky, areola poněkud konkávní, postupně se vyvyšující kolem kruhového středu (lumen), tuto oblast lze klasifikovat jako tzv. perilumen nebo pouze vnitřní část dvorce.


Rod: Lophocrinus von Meyer †
Typový druh: Lophocrinus minutus Roemer, 1850 †

Kladidní cyatokrynidní lilijice, jež je známa i z kompletnějších exemplářů myslejovického souvrství. Zachování těchto lilijic je unikátní zejména na lokalitě Lhota 1, kde se také vyskytují v nejvyšším počtu exemplářů. Na ostatních lokalitách (Ježkovice, Dědice, Nemojany, Opatovice, Hamiltony) jsou hojné jejich fragmenty či v sedimentu dispergovaná kolumnália. Je tedy možné jejich přeplavení či splavení z jiných lokalit. Turbiditní sedimentace dozajista přispívala k transportu těchto lehkých kosterních elementů. Druh Lophocrinus sp. inc. byl nalezen na lokalitě Lhotka - Břidlicový důl Lhotka (jesenický kulm - moravické souvrství, brumovické vrstvy - lhotecký obzor). Typovou lokalitou tohoto krinoida je Lautenthal v Německu.


Podtřída: Cladida Moore & Laudon, 1943 †, nadřád: ?Cyathoformes Wright et al. 2017 †, řád: Dendrocrinida Bather, 1899 †, čeleď: Glossocrinidae Goldring, 1923 † (Lophocrinidae? Bather), rod: Lophocrinus Meyer, 1858 †, druh: Lophocrinus minutus Roemer, 1850 †.

Lophocrinus minutus, volně překresleno podle nálezu z lokality Opatovice 8.

Někdy se v literatuře používá pro rod Lophocrinus MEYER 1858 † synonymum Carduocrínus von Koenen a pro druh Lophocrinus minutus Roemer, 1850 † synonyma Carduocrinus jaekeli von KoenenPoteriocrinus minutus Roemer nebo Lophocrinus speciosus von Meyer.
BIBLIOGRAPHIC AND FAUNAL INDEX OF PALEOZOIC PELMATOZOAN ECHINODERMS BY R. S. BASSLER AND MARGARET W. MOODEY, 1943

Detail kalichu lilijice rodu Lophocrinus MEYER 1858 †.

Izolované kolumnálie lilijice rodu Lophocrinus MEYER 1858 † z lokality Lhotka.


Rod: Ostravacrinus Grygar & Vašíček, 1983 †
Typový druh: Ostravacrinus gaebleri Grygar & Vašíček, 1983 †

Endemický druh drobného krinoida identifikovaný dle kolumnálií z porubských vrstev (namur B - Gaeblerovo mořské patro) a ?petřkovických (namur A) - Mississippian, Serpukhovian (Namurian).


Rod: Pentaridica Moore and Jeffords 1968 † 
Typový druh: Pentaridica šustai Grygar & Vašíček, 1983 †

Druh popsaný Grygarem a Vašíčkem z nálezů kolumnálií charakteristického pentagonálního tvaru v porubských (namur B - Gaeblerovo mořské patro), jakloveckých (namur A - mořské patro Barbora) a ?petřkovických vrstvách (namur A), náležející do čeledi Pentacauliscidae Moore & Jeffords, 1968 † a infratřídy Pentameri Moore & Jeffords, 1968 † - ostravské souvrství, Mississippian, Serpukhovian (Namurian). Stonek heteromorfní, složený z přímočarých, jemně konvexních pětiúhelníkových sloupců s kloubními fazetami, vyznačující se silně pentagonálním obrysem velké areoly, středně velký kruhový axiální kanál. Pentaridica šustai Grygar & Vašíček, 1983 † náleží k 8 platným druhům tohoto rodu:

1. - Pentaridica aequalis Polozhichina, 1980 † je znám z centrálního Kazachstánu - karbon (mississippian; tournai).
2. - Pentaridica carbonica (Yeltyschewa, 1967) † z Ruska a Kazachstánu - karbon (mississippian; svrchní tournai až spodní visé).
3. - Pentaridica pentagonalis Moore and Jeffords, 1968 † z Colorada v USA - karbon (pennsylvanian; desmoinesian, Minturn Formation - viz. obrázek níže).
4. - Pentaridica pulcher (Yeltyschewa, 1959) † ze Zabajkalska - nejsvrchnější devon (famen), nejspodnější karbon (tournai).
5. - Pentaridica quinata Dubatolova in Dubatolov † z Ruska, severozápadní Pribalkhash - karbon (pennsylvanian; moscovian, Taskuduk Suite, Severosayak Horizon).
6. - Pentaridica rothi Moore and Jeffords, 1968 † z USA, Texas - karbon (pennsylvanian; virgil, Blach Ranch Limestone) a ze Sonory v Mexiku - střední perm (Monos Formation).
7. -  Pentaridica simplicis Moore and Jeffords, 1968 † z USA, Texas - karbon (pennsylvanian; desmoinesian, Mingus Shale), z Polska (mississippian; visé-serpuchov) a z Mexika (atoka, La Joya Formation).
8. - Pentaridica sustai Grygar and Vasícek, 1983 †, tedy druh popsaný z Ostravska.

Vlevo izolované kolumnálie a plurikolumnálie druhu Pentaridica pentagonalis Moore and Jeffords, 1968, vpravo Pentaridica sp.


Rod: Poteriocrinus WORTHEN 1875 †
Typový druh: Poteriocrinus sp. n.

Rod kladidního krinoida, čeledi Poteriocrinitidae Austin and Austin, Jr. 1842 †, který byl zaznamenán nálezy na lokalitě Lhotka - Břidlicový důl Lhotka (jesenický kulm - moravické souvrství, brumovické vrstvy - lhotecký obzor). Ze světa jsou známy i kompletnější nálezy několika druhů, např. Poteriocrinus crassus Miller, 1821 †, Poteriocrinus dignatus Goldring 1923 †, Poteriocrinus (Bollandocrinus) conicus Phillips, 1836 † nebo zvláště výjimečně zachovalé nálezy devonského druhu Poteriocrinus (Botryocrinus) arkonensis Goldring, 1950 † z Kanady. U nás jde však o nálezy nevalnější a fragmentální, do druhu obtížně určitelné. Dnes se rod Poteriocrinus WORTHEN 1875 † řadí do synonymiky validního rodu Poteriocrinites Miller, 1821 †.

Stavba koruny lilijice rodu Poteriocrinites Miller 1821 †.

Vlevo kolumnálie Poteriocrinus sp., vpravo hlavice druhu Poteriocrinus multiplex Trautschold 1867 z ruského karbonu.


Rod: Stenocrinus Dubatolova 1971 †
Typový druh: Stenocrinus sp.

Rod krinoida, řazeného do čeledi Stenocrinidae Dubatolova 1971 †, jež je znám nálezy kolumnálií a izolovanými sloupci kolumnálií z lokality Mokrá u Brna (březinské souvrství). Stenocrinus je rod lilijice, která svůj rozkvět prodělala zvláště v devonu, karbonské sporadické fragmenty jsou spíše ojedinělými nálezy.

Vlevo a uprostřed kolumnálie druhu Stenocrinus degratus Dubatolova, 1975, vpravo Stenocrinus raricostatus sp. n.

1A-1B/Stenocrinus degratus Dubatolova, 1975, 2A-2B/Stenocrinus bifurcatus Dubatolova, 1971.


Mikrofaunistický výzkum pelitů z některých mořských pater petřvaldské a karvinské části OKR, zejména Gaeblerovo patro prokázal výskyt (kolumnálie a plurikolumnálie) několika dalších zástupců určených pouze do čeledí, například: Pentacauliscidae Moore & Jeffords, 1968 † (kol.), Floricyclidae Moore & Jeffords, 1968 † (kol.) a Leptocarphiidae Moore & Jeffords, 1968 † (kol.).

Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky